Urbář panství lanškrounského a lanšperského z roku 1568, Soupis poddaných podle víry z roku 1651, Berní rula z roku 1654 ani Revisitace berní ruly z roku 1672 neuvádí v obci Řetová nikoho s příjmením Stránský. První Stránský, o kterém je v souvislosti s obcí zmínka, je Martin, a to v roce 1673 ([Dus04]). Roku následujícího - 1674 - kupuje usedlost čp. 40. V témže roce se objevuje Martin Stránský poprvé také v matričním záznamu s poznámkou "z Řetové". Na Silvestra 1674 jdou Martin, Václav Andrle a další čtyři obyvatelé Řetové za kmotry dvojčat Ferdianda a Fabiána Hausmannových. Proč uvádím Václava Andrleho zvlášť, se dozvíte, budete-li číst pozorně dále. Usedlost čp. 40 prodává Martin již za 6 let Jiřímu Beranovi a kupuje usedlost čp. 100. Martin má celý život jednu ženu a s ní 7 synů a 2 dcery. Martin umírá v roce 1714, jeho žena Marie Magdalena v roce 1732 v jistě požehnaném věku - záznam o úmrtí uvádí 91 let a i když mu není možné bezvýhradně věřit, o mnoho méně to být nemůže. S výjimkou nejmladšího syna Jakuba žádný z potomků Martina a Marie Magdaleny nezemře v dětském věku a všichni v dospělosti uzavřou sňatek. O tom, jak si Martin a jeho potomci vedli, svědčí asi částečně i to, že v roce 1800 hospodaří různí Stránští ve Řetové na více než 10 usedlostech a v roce 1850 již na cca 25 usedlostech ([Dus04]).
Podle Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 ([Paz02]) žil tehdy na celém panství Lanšrounsko-Lanšperském, do něhož Řetová přináležela, pouze jediný člověk příjmení Stránský, a to v obci Dolní Dobrouč sedlák Jiří Stránský (38 let), jeho žena Magdalena (36 let), jejich synové Jakub (15 let) a Pavel (13 let), přičemž mladší děti než cca 11-12 let soupis nezahrnoval. Dolní Dobrouč, stejně jako Řetová, náležela v té době pod faru v Ústí nad Orlicí.
V Berní rule z roku 1654 ([Cer03]) je výše uvedený Jiří Stránský z Dolní Dobrouče také zmíněn. Je jediným uvedeným Stránským nejen na Lanškrounsko-Lanšperském panství, ale dokonce v celém kraji Chrudimském, k němuž toto panství náleželo. Nejhojněji se v roce 1654 příjmení Stránský vyskytovalo na panství Nová Paka v kraji Hradeckém. Více na stránce o rozšíření příjmení Stránský.
Situace byla však patrně poněkud složitější. Za prvé, Berní rula obsahovala záznamy jen o lidech osedlých, tedy sedlácích, zahradnících a chalupnících, nikoliv o bezzemcích a/nebo podruzích. Za druhé, příjmení nebyla v té době dědičná. Existují indicie, že se ve skutečnosti ve velké většině příjmení již v té době dědila, ale kromě dědění v otcovské linii byla také možná dědičnost "po usedlosti". Za třetí byla v kraji většinově protestantském prováděna po roce 1621 rekatolizace. Matriky a Soupis poddaných byly také jejími nástroji a byly tak nejspíše vnímány i tehdejšími lidmi, nucenými nejrůznějšími způsoby změnit víru. A za čtvrté - a to především - byly roky před provedením Soupisu poddaných těmi v tomto kraji možná v celé jeho historii nejkrušnějšími. Od roku 1639 až do konce třicetileté války plenila kraj švédská vojska.
Vrátíme-li se ke Stránským, pak z útržkovitých záznamů zachovaných v matrikách můžeme vyčíst následující skutečnosti. Kromě Jiřího a Magdaleny Stránských žili v Dolní Dobrouči také Pavel a Magdalena Stránských. Nevíme, kolik měli celkem dětí, ale záznamy v matrikách existují o třech: Petrovi, Martinovi a Kateřině. O Petrovi víme díky záznamu o jeho svatbě z roku 1669, kde je uvedeno: Petr, syn po nebožtíkovi Pavlu Stránském z Dolní Dobrouče a Kateřina, dcera po nebožtíkovi Matěju Pecháčkovi z Dolních Heřmanic. O Martinovi víme díky záznamu o křtu Jana Jírovýho, jemuž byl v roce 1666 za kmotra. Martin Stránský je zde uveden jako syn nebožtíka Pavla Stránského. A nakonec o Kateřině víme díky záznamu o její svatbě v roce 1665, v němž je uvedeno: Václav, syn Václava Andrleho z Velké Řetové a Kateřina, dcera po nebožtíkovi Pavlovi Stránském z Dolní Dobrouče. A je to právě tento záznam, který nám ukazuje cestu, jak se Martin Stránský mohl "z ničeho nic" objevit o několik let později v Řetové, navíc po boku se švagrem Václavem Andrlem na křtinách ...
