Postřehy
Přečteno v matrikách
Jablonné nad Orlicí - matrika narozených, oddaných a zemřelých 1636-1681
- Matrika je psána česky.
- Obsahuje záznamy o pokřtěných a oddaných v letech 1636-1663 a zemřelých v letech 1636-1681:
- do roku 1659 pouze z obcí Jablonné n/O, Jamné n/O, Lubník a Bystřec (výjimečně i z Orliček)
- od roku 1659 též z Dolní Dobrouče, Výprachtic, Knapovce, Čermné, Heřmanic, Čenkovic ad.
- Nejčastější mužská křestní jména: Jiří, Jakub, Pavel, David, Jan, Martin, Václav, Tomáš, Petr, Matouš, Matěj, Adam, Marek.
- Nejčastější ženská křestní jména: Zuzana, Dorota, Kateřina, Magdalena, Mariana, Anna, Barbora, Alina, Alžběta, Apolena, Juliana.
- Vzácná křestní jména - s jediným výskytem v této matrice: Jáchym, Marta, Urban, Augustýn, Martina, Daniel.
- Zapsané hovorové varianty křestních jmén: Kača, Manda, Lída, Maruše.
- Častá příjmí: Jelínek, Daněk, Straka, Sršeň, Kozel, Beran, Polák, Němeček, Pokorný, Novotný, Šťastný, Černohorský, Černohous, Doležal, Doleček, Hanzlíček, Koblížek, Chládek, Dvořák, Šťástek, Vavřinec, Trampota, Červenka, Kvasnička, Zelinka, Nehyba, Votava, Neškudla, Bachman, Schejbal, Stejskal, Suchomel, Bouchal, Mlynář, Barvíř, Hrnčíř, Bednář, Kovář, Krejčí.
- Některá další příjmí: Vašíček, Kučera, Ambrož, Ptáček, Jansa, Merta, Ondra, Kyllar, Zaydlman (Seidlmann?), Svoboda, Urban, Blažek, Brokeš/Brokš, Tkadlíček, Horáček, Šyll (Schiller?, Šilar?), Nováček, Koupek/Koubek, Formánek, Kulhánek, Železný, Hudec/Hudač, Prokopec, Brabenec, Kopecký, Hrdina, Valenta, Hrubeš, Betlach, Kužílek, Janourek, Kubišta, Hejl/Hejlek, Filip, Drtina.
- Předložka "z" je psána důsledně (všemi faráři) jako předpona, tj. "zdiediny", "zbystrcze", "zjamnýho".
- Faráři v Jablonném neberou velký ohled na Husova nabodeníčka a používají spřežky "cz" místo "č", "ss" místo "š" a "rz" nebo "rž" místo "ř" a tak slovo "pokřtěn" se píše jako "po krztien", "Kateřina" se píše obvykle jako "Kateržyna" a např. "Václav" jako "Wáczslaw".
- V záznamech sekce oddaných je nápadné, že většina nevěst a ženichů má otce nebožtíky. Zřejmě je to způsobeno válečnými událostmi - hladem, nemocemi ...
- Záznamy o úmrtí dítěte nejsou ani v matrice tak strohé jako záznamy o úmrtí dospělých - jména doplňují slova jako "robátko malé", "syneček", "dceruška" ad.
- Celá matrika neobsahuje ani jednu zmínku o komkoliv s příjmím "Stránský"
Z kontextu zápisů v matrice se mi zdá, že většina příjmí již má charakter současných příjmení, ale některá zatím stále označují povolání - zápisy vypadají např. takto:
- "... Václavu Dolečkovi sousedu Jablonskému" versus "... Janovi Kováři Jablonskému"
- "... Matoušovi Skalickýmu sousedu na městě Jablonným" versus "... Matějovi Tovaryši Mlynářskému"
- vzácně se vyskytují jakési kombinace - uváděné při opakovaných přiležitostech stejně - např. "Marek Hoffman Barvíř", "Jiří Černý Němec", "Tomáš Černý Švec", "Jan Starý Kozel"
O tom, že již tehdy byla příjmí obykle dědičná, svědčí myslím i současné rozšíření některých z výše uvedených příjmí v okolí Jablonného, což je možné ověřit např. na webu www.kdejsme.cz. Jako příklad je možno vyzkoušet příjmí Černohous, Stejskal, Neškudla, Sršeň, Koblížek, Skalický.
1636-1640
- Farář zapisuje měsíce česky, skoro tak jako dnes: leden, únor, březen ... říjen ... jen prosinec byl "prasinec".
1640
- V záznamech náhle chybí spousta údajů - místo jmen dětí, rodičů i kmotrů jsou vynechaná prázdná místa nebo tečky - pravděpodobně vinou válečných událostí.
1641
- Farář začíná zapisovat měsíce latinsky: January, February, ... a občas i zkratkami jako 7bris, 8bris, 9bris, Xbris.
1650-51
- Narozené děti mají jen dva kmotry, zatímco před rokem 1650 a počínaje 8.7.1651 (od změny faráře - jiné písmo) opět tři - chlapci 2 kmotry-muže a 1 kmotru-ženu a dívky naopak.
- 30.8.1650 se křtí chlapec jménem František, první od r. 1636 (o 100-150 let později je to již velmi časté jméno).
1653
- Farář poprvé používá slovo "obyvatel [při městě Jablonným]"; do té doby vždy používal "soused [Jablonský]".
- Krátce po sobě se křtí dvoje dvojčata, celkem od roku 1636 pátá.
1656
- 4.1.1656 se křtí dívka jménem Rozina, první od r. 1636 (o 100-150 let později je to již velmi časté jméno).
1659
- Farář začíná uvádět záznamy o křtu údajem, kde k němu došlo: "v chrámu páně Čermenským", "v kapličce v zámku Kyšperským" ad.
- Začínají se objevovat záznamy o křtech v dalších obcích - jako např. Dolni Dobrouči, Výprachticích, Knapovci, Čermné, Heřmanicích a Čenkovicích.
- Lubník začíná být označován jako "osada".
1660
- 17.5.1660 se křtí osmá dvojčata od začátku matriky, tj. roku 1636.
- Z neznámého důvodu jsou některé Jablonské nebo Jamenské děti křtěné v kostelích v okolních obcích a nikoli ve své obci domovské, tak třeba 27.5. byl pokřtěn v Dolní Doboruči syn Jan Jiříkovi Kováři Jamenskému a hned další záznam uvádí, že 13.6. byl "v chramie Panie vdiedinie Czermny po krztien gmenem Martian Waczslawowj Polakowj sousede Mieste tohoto, kterehož splodil s Ewau manžielkau svau, kmotrove Joannes Adollf rektor ...".
- Farář poprvé zapisuje město Jablonné n/O, do té doby v matrice zapisované bez přívlastku, jako "Jablonne nad Worlyczkau" čili "Jablonné nad Orličkou"
1663
- Místo "pohřbeno jest" záčíná farář vcelku důsledně zapisovat "zpohřbeno jest" - jazyková novota, která staletími neobstála? Jak se asi šířily změny v jazyce v době bez masmédií?
Jablonné nad Orlicí - matrika narozených 1663-1678
- Obsahuje záznamy Jablonného n/O i okolních obcí.
- Matrika je psána česky.
1663
- Asi nejstarší křest dítěte z obce Dolní Dobrouč zaznamenaný v matrice: 2.1.1663 se narodila dcera Kateřina Janu Zedníkovi ...
- Obce Dolní a Horní Heřmanice se píší jako Dolní a Horní Hermanice - to se za skoro 340 let mnoho nezměnilo, že?
Ústí nad Orlicí - matrika narozených 1626-1699
- Matrika je psána česky.
- Obsahuje záznamy o křtech z Ústí, Hylvát, Kerhartic, Dlouhé Třebové, Přívratu, Řetové, Řetůvky, všech Libchav, Cakle, Oldřichovic, Černovíra, Knapovce, Houžovce, Lanšperku, před r. 1659 z Dolní Dobrouče (Liebenthalu) a do r. 1671 také z Horní Dobrouče
- Mezi lety 1675 a 1684 neobsahuje žádné záznamy z Přívrata, Řetové ani Řetůvky. Že by zmíněné obce v těchto letech patřily dočasně na jinou faru, nebo měly přechodně faru svou a její matriky se ztratily?
- Zajímavá je první zmínka o Bezpráví (o Bezprawě) je z 11.1.1649, kdy se tam narodil Matěj, syn Jana Stratílka a Kateřiny.
- Některá tehdy rozšířená příjmení vydržela v Ústí a okolních obcích až dodnes (možno ověřit např. na webu www.kdejsme.cz).
Můžete například vyzkoušet příjmení:
- Některá tehdy častá příjmení však zmizela beze stopy, jako například Vacele (Řetová). Některá jiná zmizela na druhý konec země, jako například Urbele (Řetová).
Zpět na úvodní stránku rodu Stránský